Těhotenství jako proměna

Těhotenství bývá také nazýváno „jiným stavem“ a zpravidla se tím myslí fyziologické a emoční změny, které „v očekávání“ vnímáme. Mám za to, že i tyto změny nás předurčují k tomu, abychom byly více otevřené i k dalším, podstatnějším změnám.

Pozorujeme-li přírodní děje, často v nich nalézáme hlubší smysl, než jaký se na první pohled zdálo. A tak i nejrůznější emoční výkyvy, změny v prožívání v průběhu těhotenství nejsou samoúčelné, ale mohou doprovázet naše nastavení k zásadnější proměně – ke schopnosti přivést na svět novou bytost a stát se dobrou maminkou. Abychom takovým vnitřním procesům porozuměly, potřebujeme podporu, inspiraci, pochopení, zdroj síly. Dřív takové zážitky zprostředkovaly zkušené ženy rodiny, kmene, společenství. Dnešní život často neumožňuje takové sepětí s moudrostí rodu či komunity. Žijeme odděleny jedna od druhé v moderních velkoměstech, obklopeny pohodlím nejmodernější domácnosti, komunikujeme spolu na dálku pomocí hi-tech přístrojů. Často ale postrádáme věrohodný zdroj reálné zkušenosti, kterou bychom uměly přijmout za svou a řídit se jí. Svět internetu, plný rad a doporučení, nám často ukazuje život, jaký by si ho přáli jeho uživatelé mít, ne takový, jaký skutečně je. Setkání s realitou pak může přinášet zklamané naděje a hořkost nenaplněných očekávání.

V našem nitru je však ukrytý pramen intuitivní moudrosti, schopnosti velmi přesně cítit smysl událostí, dovednosti propojit jednotlivosti do souvislostí. Jsme-li v kontaktu se svým středem, umíme se dobře rozhodovat i ve složitých situacích, dokážeme svými činy naplňovat vlastní představy a potřeby, přijímat nové zkušenosti, rozvíjet se a růst. Naše pravé já nám dává sílu překonávat nejrůznější potíže, konflikty a strasti. Stávání se sama sebou přirozeně vede k tomu, že postupně opouštíme rovinu, kde se problémy jeví jako neřešitelné, naše postoje jako neslučitelné s postoji druhých a naše okolí ohrožující či omezující.

Jak souvisí naše nitro s porodem? Málokdy se stává, že čekáme miminko v době, kdy je náš vnitřní potenciál takto plně rozvinutý. Zkušení porodníci a porodní asistentky si velmi často všímají, že způsob, jakým rodíme, souvisí s tím, jak prožíváme a známe samy sebe. Odborné studie již také naznačují souvislost mezi stupněm sebepoznání a sebepřijetí a porodními komplikacemi. Neznamená to ale, že zažíváme-li v těhotenství nepříjemné emoce nebo náročné situace, čeká nás obtížný porod. Na vině není ani stres jako takový, je-li vyvažován schopností relaxovat. Pro celkovou psychickou kondici je podstatnější způsob, jak stres hluboko uvnitř prožíváme a jak s ním nakládáme. Vnitřní tenzi daleko častěji způsobuje tendence nelibé pocity vytěsňovat, nechávat je nepovšimnuté, oddělovat se od nich. Ztrácíme tak zároveň důležité části sebe samých. V okamžiku, kdy pak od nás porod vyžaduje uvolnit napětí, otevřít se, nechat proces plynout přirozeně, se vynoří i naše nepoznané emoce a mohou přirozený průběh porodu narušit.

Na porod se lze připravovat různými způsoby. Moje zkušenost je taková, že jen díky sebepoznání a potažmo sebepřijetí mohu najít kontakt s hlubokou duší, se svými niternými potřebami a také se zdrojem. Otevřu-li v sobě bezpečný prostor pro vše, co přichází, mohou i emoce bolesti, úzkosti, neklidu či nejistoty odeznít a nezaplavují moji mysl na dlouho.

Stejně bezpečný prostor nabízím i Vám všem, kdo se chcete vydat na cestu sebeobjevování. Prací v těhotenských skupinách nebo i v individuální terapii můžete jemným a nenásilným způsobem objevit zdroj své vnitřní síly, svobody, kreativity a nalézt soulad s vlastní přirozeností, která dává porodu rytmus, energii, hluboký smysl a jedinečný význam, díky kterým ženy od pradávna dokázaly překonávat bolest a strach.